Jaký je váš dotaz?
Časté dotazy k našim benefitům a produktům Pluxee pro naše partnery, zaměstnance a zaměstnavatele.
Smluvní dokumentace
Pokud nebudete vyžadovat uzavření dodatku, může smluvní dokumentace zůstat bez změny. Benefity čerpané prostřednictvím karty Flexi Pass CARD zkrátka nebudou omezeny Vyhláškou MF č. 114/2002 Sb. o fondu kulturních a sociálních potřeb, která se k 1.1.2024 ruší.
Firma zajišťuje obědy v kantýně s cenou 95,50 Kč, ta se strhává zaměstnancům srážkou ze mzdy. Dále jim přispívá 100 Kč za odpracovanou směnu ve stravenkovém paušálu. Jakou maximální hodnotu má mít cena oběda a paušál, aby firma nemusela nic danit?
Pokud je částka 95,50 Kč strhávána z čisté mzdy zaměstnance, pak se nezapočítává do zákonného limitu pro stravování (v roce 2024 je limit 116,20 Kč). Pokud tedy si zaměstnanec hradí dovezený oběd sám z čisté mzdy a vy mu poskytnete stravovací paušál při dodržení ostatních podmínek (nutno odpracovat minimálně 3 hodiny, nedojde k souběhu s nárokem na cestovní náhrady), pak lze poskytnout stravovací paušál až do výše 116,20 Kč za předpokladu, že dovezený oběd není jinak dotován vámi jako zaměstnavatelem.
Zaměstnancům poskytujeme stravenkový paušál v hodnotě 100 Kč. Zároveň máme v jídelně automat na jídlo, kde je cena ze 30 % dotovaná zaměstnavatelem a kdo chce, může si jídlo zakoupit s touto slevou. Je nutné nějak daňově řešit jídlo v automatu?
Pokud poskytujete stravovací paušál v hodnotě 100 Kč a zároveň dotujete jídlo z automatu, pak hodnota stravovacího paušálu a hodnota dotace vstupují společně do limitu a v případě překročení limitu 116,20 Kč v rámci jedné směny je potřeba zaměstnanci rozdíl dodanit (a zpojistnit).
V závodní jídelně poskytujeme oběd bývalým zaměstnancům v důchodu a přispíváme jim 90 Kč za oběd. Musíme tuto částku danit? Musí být odvedeno sociální a zdravotní pojištění? Pokud ano, z jakého příjmu se to strhává, když důchodce nemá příjem?
Bohužel dle legislativy platné od 1.1.2024 i zvýhodněný oběd představuje pro důchodce bývalého zaměstnance příjem ze závislé činnosti. Vzhledem k tomu, že není splněná podmínka pro osvobození od daně (výkon práce minimálně 3 hodiny), je potřeba odvést za důchodce bývalého zaměstnance daň z příjmu a v prvním roce po odchodu do důchodu také sociální a zdravotní pojištění. Vzhledem k tomu, že zvýhodněný oběd představuje nepeněžní příjem, je potřeba na straně zaměstnavatele tuto výhodu „nabrutovat“ a odvést tak za zaměstnance daň i pojistné. Tyto náklady nejsou na straně zaměstnavatele daňově uznatelným nákladem.
Pokud máme nyní uvedeno, že zaměstnanec má nárok na stravenku po odpracování min. 4 hodin, musíme to nyní upravit na 3 hodiny, aby byla stravenka daňově uznatelná?
Nikoliv, podmínka odpracování alespoň 3 hodin je nutná pouze pro daňově osvobozený příspěvek na straně zaměstnance. Je ve vaší kompetenci stanovit přísnější podmínky poskytování. Na daňový režim přísnější podmínky mít vliv nebudou.
Zaměstnanci u nás pracují na dvanáctihodinových směnách. Mám povinnost dávat zaměstnancům dvě stravenky? Je v pořádku, pokud se rozhodneme dávat zaměstnancům jen jednu stravenku při jakkoliv dlouhé směně?
Zaměstnavatel má možnost, nikoliv povinnost, poskytovat další stravenku při směně delší jak 11 hodin. Je tedy čistě ve vaší kompetenci rozhodnout, zda a v jaké výši poskytnete další stravenku.
Zaměstnanec má standardní úvazek na 42,5 hodiny týdně, tzn. 8,5 hodiny denně. Jeden den v týdnu musel zůstat o 4 hodiny déle v práci. Náleží mu druhá stravenka za přesčas, když odpracoval za ten den více než 11 hodin?
Nikoliv, protože druhou daňově zvýhodněnou stravenku lze poskytnout pouze u předem stanovené směny delší jak 11 hodin. Pokud tedy zaměstnanec pracuje na standardní osmihodinové směny, pak v případě přesčasu se nejedná o předem stanovenou směnu dle zákoníku práce.
Umožňuje nyní stravenkový paušál dát zaměstnanci dva příspěvky na stravné při směně delší 11 hodin?
Ano, od 1. 1. 2024 je možno poskytnout 2 stravovací paušály v případě jedné směny delší jak 11 hodin (při dodržení ostatních podmínek).
Náleží zaměstnanci stravenka za mimořádnou směnu nařízenou zaměstnavatelem?
Dle zákoníku práce zaměstnanec nemá nárok na příspěvek na stravování za mimořádnou směnu, ale náleží mu diety (dle cestovních náhrad).
Pokud jde náš zaměstnanec na pracovní oběd s naším klientem, náleží zaměstnanci na tento den stravenka? Jak se pak započítává?
Nikoliv, v případě, že se jedná o pracovní oběd, pak pokud nad rámec tohoto oběda poskytnete zaměstnanci ještě i stravenku, bude stravenka představovat zdanitelný příjem zaměstnance.
Jak nová legislativa pohlíží na občerstvení na pracovišti? Je nutné jej zaměstnanci počítat do denního limitu a pak případně dodaňovat?
Pokud se jedná o drobné občerstvení (např. ovoce, sušenky, koláčky apod.), nepočítá se zaměstnanci do denního limitu. Pokud by se jednalo o větší jídlo (např.: v rámci workshopu objednáte pro každého zaměstnance pizzu), je potřeba jej do limitu započítat.
Pizza je ideálním příkladem – když objednáte každému zaměstnanci celou pizzu, tak je to plnohodnotné jídlo, které je nutné do limitu počítat. Pokud však každý zaměstnanec dostane jen 1-2 kousky pizzy jako občerstvení, tak nikoli. Do limitu se nezapočítávají nealkoholické nápoje, které má zaměstnanec běžně na pracovišti v průběhu pracovní směny k dispozici.
Musíme dávat stravenku i dohodářům?
Nemusíte, ale můžete poskytovat stravenku zaměstnancům na DPP i DPČ, pokud je přítomnost zaměstnance v práci během stanovené směny alespoň v délce 3 hodiny. Vzhledem ke stále více sjednocujícím podmínkám DPP, DPČ s hlavním poměrem doporučujeme alespoň u DPČ nastavit poskytování stravenek, pokud zaměstnanec splní zákonné podmínky dle zákona o daních z příjmů (zejména odpracuje minimálně 3 hodiny a nevznikne souběh s nárokem na cestovní náhrady).