Jaký je váš dotaz?

Do volnočasového limitu se zahrnují všechna nepeněžní plnění, která naplňují zákonnou definici volnočasových benefitů – tedy zejména služby podporující kulturu, sport, vzdělávání, rekreaci a péči o dítě, pokud jsou poskytovány zaměstnavatelem zaměstnanci pro jeho osobní potřebu.
Patří sem typicky např.:
Členství ve fitness, permanentky, sportovní kurzy
Rekreační a ozdravné pobyty (např. odborářské dovolené)
Kultura – vstupenky do divadel, kin, muzeí
Vzdělávání, kurzy pro osobní rozvoj
Školkovné (pokud je poskytováno jako nepeněžní benefit dle § 6 odst. 9 písm. d) ZDP, tj. příspěvek na zařízení péče o dítě)
Další obdobné služby sjednané napřímo (např. smluvní fitness či sportoviště)

Limit není vázán na konkrétní seznam služeb – rozhodující je, zda plnění spadá do zákonné definice volnočasového benefitu. Pokud ano, zahrnuje se do ročního limitu pro volnočasové benefity.

Pokud zaměstnavatel poskytuje svým zaměstnancům školní balíček produktů, jedná se o nepeněžní (naturální) příjem, který podléhá zdanění. Podle aktuální legislativy je zaměstnavatel povinen dodanit zaměstnanci hodnotu balíčku v tzv. ceně obvyklé, nikoli v nákladech na výrobu. To znamená, že hodnota balíčku se určuje podle ceny, za kterou by byl obdobný produkt dostupný na trhu.

Například pokud školní balíček stojí zaměstnavatele 500 Kč na výrobu, ale jeho tržní hodnota je 2 500 Kč, je třeba dodanit právě tuto obvyklou cenu. 

Nikoliv, podle aktuální právní úpravy (§ 6 odst. 9 písm. g) zákona o daních z příjmů) může zaměstnavatel osvobodit od daně příjem zaměstnance nebo jeho rodinného příslušníka z účasti na sportovní či kulturní akci pořádané zaměstnavatelem pro omezený okruh účastníků – typicky například vánoční večírek. 

Podmínkou je, že takové akce jsou pro zaměstnavatele obvyklé a jejich forma i rozsah přiměřené. Za obvyklé se nepovažují například večírky v exotických destinacích nebo opakované nákladné akce několikrát do roka.
 

Zaměstnavatel musí mít nastavena pravidla, která mu umožní evidovat, kdo smluvní zdravotní péči využil a v jakém rozsahu, aby mohl správně určit příjem jednotlivých zaměstnanců. Pokud je překročen zákonný limit pro osvobození od daně, vzniká zaměstnanci zdanitelný příjem podléhající odvodům. 
Náklady si zaměstnavatel může uplatnit jako daňově uznatelné, pokud je nárok na benefit upraven ve vnitřním předpise nebo v kolektivní smlouvě.

Alternativně lze náklady rozpočítat plošně na všechny zaměstnance, bez ohledu na skutečné využití péče. I v tomto případě je však nutné započítat poskytnutou hodnotu do zákonného limitu pro osvobození.

Zaměstnavatel je povinen si nastavit evidenci/reporting volnočasových příspěvků tak, aby v případě kontroly byl schopen prokázat, že postupuje dle platných předpisů. 

Svým klientům nabízíme komplexní a efektivní řešení pro hlídání limitů, sledování, evidování a správné vykazování čerpání. Pro více informací nás neváhejte kontaktovat.

Pokud má zaměstnanec více pracovních poměrů u jednoho zaměstnavatele, poskytnuté volnočasové benefity se pro účely ročního limitu sčítají a uplatní se jeden společný limit v dané kategorii.

Pokud má zaměstnanec pracovněprávní vztahy u více různých zaměstnavatelů, pak se limity posuzují samostatně u každého zaměstnavatele zvlášť.

Pokud se zaměstnanec podílí na úhradě nákladů za firemní školku alespoň ve výši „školkovného“, které by zaplatil ve státní mateřské škole, nemusí se hodnota plnění od zaměstnavatele započítávat do limitu dle § 6 odst. 9 písm. d) ZDP.

Pokud však zaměstnanec hradí méně, do limitu se zahrnuje pouze částka odpovídající "školkovnému" ve státní mateřské škole.

Současná legislativa nestanovuje samostatný limit na dovolenou. Příspěvky na dovolenou jsou součástí volnočasových benefitů a započítávají se do jejich celkového limitu. 

Zdravotní benefity jsou zastropovány do výše průměrné mzdy (48 967 Kč pro rok 2026). 

U ostatních volnočasových benefitů, včetně dovolené, činí limit polovinu této částky (24 483,50 Kč pro rok 2026).

Zvýhodněný oběd pro bývalé zaměstnance–důchodce je osvobozeným nepeněžním příjmem podle § 6 odst. 9 písm. t) ZDP, pokud nepřesáhne limit 70 % horní hranice stravného (5–12 h) po odečtení případného osvobozeného příspěvku dle písm. b). 

V praxi to znamená, že se daň z příjmů neplatí a sociální ani zdravotní pojištění se neodvádí.

Důchodce tedy nic nehradí a zaměstnavateli z tohoto plnění žádné odvodové povinnosti nevznikají.

Příspěvky na aktivity pro děti zaměstnanců se posuzují podle jejich povahy:

U táborů nebo obdobných akcí je nutné hodnotu plnění vyčíslit a přiřadit konkrétnímu zaměstnanci, protože může vstupovat do limitu pro daňové osvobození dle § 6 odst. 9 písm. d) zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů.

U dětských dnů a podobných akcí pořádaných zaměstnavatelem pro zaměstnance a jejich rodiny lze využít osvobození podle § 6 odst. 9 písm. g) stejného zákona, pokud je akce určena pro omezený okruh účastníků, je pro zaměstnavatele obvyklá a svým rozsahem přiměřená.

U volnočasových benefitů může být příjemcem zaměstnanec i jeho rodinný příslušník. 

Pokud jsou splněny všechny zákonné podmínky pro osvobození, nezáleží na tom, kdo z nich benefit skutečně čerpá – plnění nepodléhá ani dani z příjmů, ani odvodům na sociální a zdravotní pojištění.

Pro účely daňového osvobození podle § 6 odst. 9 písm. d) ZDP se limit stanovuje z měsíční průměrné mzdy pro daňové účely. 
 

Hodnotu vyhlašuje MPSV vždy pro následující daňový rok.
 

Ne. Zákonná školení, jako je BOZP nebo školení řidičů, která zaměstnavatel zajišťuje povinně v souladu s právními předpisy, se do volnočasového limitu nezapočítávají. 

Nejedná se o volnočasový benefit, ale o plnění zákonné povinnosti zaměstnavatele.

Od roku 2025 se nadstandardní zdravotní péče posuzuje samostatně v rámci tzv. zdravotních benefitů, které mají vlastní roční limit osvobození podle § 6 odst. 9 písm. d) zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů.

Do celkového limitu pro ostatní volnočasové benefity (např. kultura, sport, vzdělávání) se už tedy nezapočítává.

Produkty spoření na stáří mají samostatný limit ve výši 50 000 Kč/rok.

Zaměstnavatel má možnost, nikoliv povinnost, poskytovat další stravenku při směně delší než 11 hodin. 

Je tedy čistě ve vaší kompetenci rozhodnout, zda a v jaké výši poskytnete další stravenku.

Nemusíte, ale můžete poskytovat stravenku zaměstnancům na DPP i DPČ, pokud je přítomnost zaměstnance v práci během stanovené směny alespoň v délce 3 hodiny. 

Vzhledem ke stále více sjednocujícím podmínkám DPP, DPČ s hlavním poměrem doporučujeme alespoň u DPČ nastavit poskytování stravenek, pokud zaměstnanec splní zákonné podmínky dle zákona o daních z příjmů (zejména odpracuje minimálně 3 hodiny a nevznikne souběh s nárokem na cestovní náhrady). 
 

Drobné občerstvení, jako je ovoce, sušenky nebo menší pohoštění, se do denního limitu pro daňové osvobození nezapočítává.

Naopak plnohodnotné jídlo (např. oběd formou pizzy nebo teplého jídla během pracovní akce) je potřeba do limitu zahrnout.

Nealkoholické nápoje běžně dostupné zaměstnancům na pracovišti se do limitu rovněž nezapočítávají.

Pro daňové osvobození příspěvku na stravování musí zaměstnanec odpracovat alespoň 3 hodiny v daném dni.

Zaměstnavatel si ale může ve svém vnitřním předpise nebo kolektivní smlouvě nastavit přísnější podmínky (např. nárok až po 4 odpracovaných hodinách).

Takové zpřísnění nemá vliv na daňový režim stravenky.