Jaký je váš dotaz?

Zaměstnavatel bude mít nově možnost vykázat v daňových nákladech celou hodnotu příspěvku. Nicméně hodnota příspěvku přesahující zákonný limit bude představovat příjem zaměstnance podléhající zdanění i pojistnému.

Částka nad stanovený limit bude na straně zaměstnance podléhat zdanění a pojistnému.

Ani dnes nic neukládá zaměstnanci povinnost podílet se 45 % příspěvkem na stravence, tzn. tato povinnost se neruší. Spoluúčast vyplývá z praktického přístupu, kdy zaměstnavatel mohl do daňových nákladů účtovat jen 55 % hodnoty a nechtěl přispívat ze zisku po zdanění. Toto pro zaměstnavatele ale nově odpadá, na vrub daňových nákladů bude moci vykázat plnou hodnotu příspěvku.

Sjednocují se podmínky pro stravenku, stravování v závodní jídelně i stravovací paušál. A to jak na straně zaměstnavatele, tak i na straně zaměstnance. Zavádí se limit pro osvobození na straně zaměstnance ve výši 70 % vyšší sazby stravného pro zaměstnance státní organizace. Na straně zaměstnavatele nově bude moci plnou hodnotu stravování vykazovat v daňových nákladech.

Přechodné ustanovení k zákonu o daních z příjmů uvádí, že v takovém případě postupujete ještě podle pravidel roku 2023.

Přechodné ustanovení k zákonu o daních z příjmů uvádí, že na takové čerpání je potřeba aplikovat již nová pravidla.

Podle exekučního zákona ano. V zákoně je přesně specifikováno, co se zabavit nesmí a stravovací paušál v tomto výčtu nefiguruje.

Pokud je částka 95,50 Kč strhávána z čisté mzdy zaměstnance, pak se nezapočítává do zákonného limitu pro stravování (v roce 2024 je limit 116,20 Kč). Pokud tedy si zaměstnanec hradí dovezený oběd sám z čisté mzdy a vy mu poskytnete stravovací paušál při dodržení ostatních podmínek (nutno odpracovat minimálně 3 hodiny, nedojde k souběhu s nárokem na cestovní náhrady), pak lze poskytnout stravovací paušál až do výše 116,20 Kč za předpokladu, že dovezený oběd není jinak dotován vámi jako zaměstnavatelem.

Pokud poskytujete stravovací paušál v hodnotě 100 Kč a zároveň dotujete jídlo z automatu, pak hodnota stravovacího paušálu a hodnota dotace vstupují společně do limitu a v případě překročení limitu 116,20 Kč v rámci jedné směny je potřeba zaměstnanci rozdíl dodanit (a zpojistnit).

Bohužel dle legislativy platné od 1.1.2024 i zvýhodněný oběd představuje pro důchodce bývalého zaměstnance příjem ze závislé činnosti. Vzhledem k tomu, že není splněná podmínka pro osvobození od daně (výkon práce minimálně 3 hodiny), je potřeba odvést za důchodce bývalého zaměstnance daň z příjmu a v prvním roce po odchodu do důchodu také sociální a zdravotní pojištění. Vzhledem k tomu, že zvýhodněný oběd představuje nepeněžní příjem, je potřeba na straně zaměstnavatele tuto výhodu „nabrutovat“ a odvést tak za zaměstnance daň i pojistné. Tyto náklady nejsou na straně zaměstnavatele daňově uznatelným nákladem.

Nikoliv, podmínka odpracování alespoň 3 hodin je nutná pouze pro daňově osvobozený příspěvek na straně zaměstnance. Je ve vaší kompetenci stanovit přísnější podmínky poskytování. Na daňový režim přísnější podmínky mít vliv nebudou. 

Zaměstnavatel má možnost, nikoliv povinnost, poskytovat další stravenku při směně delší jak 11 hodin. Je tedy čistě ve vaší kompetenci rozhodnout, zda a v jaké výši poskytnete další stravenku.

Nikoliv, protože druhou daňově zvýhodněnou stravenku lze poskytnout pouze u předem stanovené směny delší jak 11 hodin. Pokud tedy zaměstnanec pracuje na standardní osmihodinové směny, pak v případě přesčasu se nejedná o předem stanovenou směnu dle zákoníku práce.

Ano, od 1. 1. 2024 je možno poskytnout 2 stravovací paušály v případě jedné směny delší jak 11 hodin (při dodržení ostatních podmínek).

Dle zákoníku práce zaměstnanec nemá nárok na příspěvek na stravování za mimořádnou směnu, ale náleží mu diety (dle cestovních náhrad).

Nikoliv, v případě, že se jedná o pracovní oběd, pak pokud nad rámec tohoto oběda poskytnete zaměstnanci ještě i stravenku, bude stravenka představovat zdanitelný příjem zaměstnance.

Pokud se jedná o drobné občerstvení (např. ovoce, sušenky, koláčky apod.), nepočítá se zaměstnanci do denního limitu. Pokud by se jednalo o větší jídlo (např.: v rámci workshopu objednáte pro každého zaměstnance pizzu), je potřeba jej do limitu započítat.

Pizza je ideálním příkladem – když objednáte každému zaměstnanci celou pizzu, tak je to plnohodnotné jídlo, které je nutné do limitu počítat. Pokud však každý zaměstnanec dostane jen 1-2 kousky pizzy jako občerstvení, tak nikoli. Do limitu se nezapočítávají nealkoholické nápoje, které má zaměstnanec běžně na pracovišti v průběhu pracovní směny k dispozici.