Časté střídání zaměstnání neboli job-hopping. Jak se s ním vypořádat?
15.03.2019
Zaměstnavatelé se musí připravit na nový fenomén. Job-hopping neboli časté střídání zaměstnání. Chtějí-li si zaměstnance udržet, musí jim nabídnout víc než jen slušný plat. Třeba netradiční benefity, příjemné pracovní prostředí nebo zapojení do charitativních projektů.
Frustrace a nuda. To jsou dva faktory, které stojí za častou změnou zaměstnání mladých lidí. Inzertní portál CV-Library ve svém průzkumu zjistil, že 47 % lidí se domnívá, že je v pořádku změnit zaměstnání po necelém roce, v kategorii 18 až 24 let jich má tento názor dokonce 65 %. Je tedy job-hopping trendem generace mileniálů?
Podle manažerky marketingu Anny Ovcharenko z personální Agentury Plus je časté střídání zaměstnání v Česku skutečně doménou převážně mladých lidí do 30 let. Tomuto trendu nahrává zejména dnešní minimální nezaměstnanost. Při náznaku nespokojenosti prostě mladí lidé běží hned za lepším. Týká se to zejména manuální práce, která se stává po určité době monotónní. „Tento druh práce prostě mileniálům nevyhovuje. Musí si ale uvědomit, že téměř každá práce se stává po určité době šablonou. Důležité je, aby je naplňovala a dělala v životě spokojenější,“ říká Anna Ovcharenko.
Zkušenosti Agentury Plus ukazují, že ve vyšším věku je střídání zaměstnání méně časté, protože lidé již mají určité finanční závazky, jsou konzervativnější nebo se obávají, že i navzdory historicky nejnižší nezaměstnanosti pro ně bude těžší sehnat dobrou práci.
Lidé střídání prací už nevidí tak negativně
Zatímco dříve byl člověk měnící často zaměstnání považován za fluktuanta, kterého do pracovního týmu nikdo nechtěl, dnes je pohled na toto chování smířlivější. Podle již zmiňovaného průzkumu CV-Library si téměř tři čtvrtiny pracovníků myslí, že se job-hopping stal v posledních letech společensky přijatelnější, mezi mladými do 18 let tento názor zastává téměř devět z deseti dotázaných.
Pro zaměstnavatele však job-hopping stále představuje problém. „Na své náklady zaměstnance zaučí, on ale při první známce problému vyhledá jiného zaměstnavatele. Někdy dokonce jako důvod odchodu uvede, že hledá sám sebe. Zaměstnavatel tak nemá jistotu, že mu pracovník vydrží déle než rok či dva. Mileniálové dokonce mnohdy nedokončí ani zkušební dobu,“ popisuje zkušenosti Anna Ovcharenko a dodává, že mileniálové by si ale měli uvědomit, že počet dobrých zaměstnavatelů není neomezený.
Nabídněte jim značku a emoce
Personalisté však doporučují mladé lidi kvůli tomuto přístupu k práci automaticky z výběrového řízení nevyřazovat. Zúročit můžete jejich ambice, odvahu a snahu neustále se dozvídat více o sobě i oboru, v němž pracují. V předchozích zaměstnáních mohli také získat širokou škálu dovedností, které by mohly být prospěšné pro vaše podnikání. Důležité je zaměstnance vhodně motivovat, aby ve firmě zůstali.
Tato motivace může mít vedle dobrého platového ohodnocení podobu příslibu kariérního postupu, netradičních benefitů nebo příjemného pracovního prostředí. Mladí lidé ale také například vyžadují, aby jejich práce byla užitečná a měla sociální či ekologický přesah. „Motivací může být i pochvala ze strany nadřízeného v případě dosažení stanovených cílů,“ upozorňuje Anna Ovcharenko na důležitou drobnost, která zaměstnavatele nic nestojí. Aby se zaměstnanec nestihl nudit, doporučuje Agentura Plus jej ve struktuře firmy posunout, ať již vertikálně, nebo horizontálně.
Mileniálové nejsou první
Časté změny zaměstnání zaznamenalo americké ministerstvo práce už u příslušníků generace „baby boomers“, kteří se narodili mezi lety 1957 a 1964. Podle průzkumu zveřejněného letos v srpnu změnili od svých 18 do 52 let zaměstnání v průměru více než dvanáctkrát, přičemž téměř polovinou těchto pracovních pozic prošli před 25. rokem věku.
Foto: Shutterstock.com