Ceny obědů v létě 2026 dál rostou, vedra zároveň mění jídelníček Čechů
Průměrná cena poledního menu v českých restauracích v červnu 2026 vzrostla na 201,46 Kč, poprvé tak překročila hranici 200 korun. Zaměstnavatelé přitom mohou zaměstnancům pomoct nejen s rostoucími náklady na obědy, ale i s přizpůsobením stravování letním vedrům, a to díky flexibilnímu využití stravovacího příspěvku na potraviny i hotová jídla.
Kolik dnes stojí oběd v Česku
Cena obědů v Česku roste postupně už od začátku roku 2026. Zatímco v lednu se průměrná cena poledního menu pohybovala na 198,32 Kč, v červnu dosáhla 201,46 Kč. Ve srovnání se stejným obdobím loňského roku, kdy oběd v červnu stál v průměru 196,57 Kč, jde o meziroční nárůst téměř o 5 Kč. Data vychází z dlouhodobého sledování cen obědů společností Pluxee napříč Českou republikou.

Které kraje mají nejdražší a nejlevnější obědy
- Nejdražší obědy: Středočeský kraj (213,70 Kč) a Praha (210,67 Kč)
- Nejlevnější obědy: Karlovarský kraj (177,22 Kč) a Kraj Vysočina (193,59 Kč)
Rozdíl mezi nejdražším a nejlevnějším krajem činí necelých 37 Kč za jedno menu, což při pravidelném obědvání znamená rozdíl v řádu stovek korun měsíčně.
Jak vedra mění jídelníček i objednávky v restauracích
S nástupem tropických dnů se podle restauratérů mění nejen návštěvnost podniků, ale i skladba objednávek. Těžká jídla jako svíčková nebo guláš ustupují lehčím pokrmům, roste zájem o saláty, grilovanou zeleninu, ryby, kuřecí maso a domácí limonády či nealkoholické nápoje.
„V horkých dnech je znát, že hosté hledají lehčí varianty obědů. Největší zájem je o saláty, ryby, kuřecí maso nebo studené předkrmy. Naopak klasická jídla jako svíčková nebo guláš si lidé nechávají spíše na chladnější dny.“ — Aneta Sus Zajíčková, provozní restaurace Radegastovna na náměstí v Ostravě
Vysoké teploty zároveň ovlivňují chuť k jídlu – lidé v létě častěji sahají po menších porcích, nebo oběd úplně vynechávají. Pravidelné stravování je ale i v tropických dnech důležité pro udržení energie a soustředění během pracovního dne.
Jakou roli hraje zaměstnavatel a stravovací příspěvek
Stravovací příspěvek dnes nemusí sloužit jen k úhradě oběda v restauraci. Zaměstnanci ho mohou využít i na nákup kvalitních potravin a čerstvých surovin pro přípravu vlastního jídla – to jim umožňuje přizpůsobit stravování vlastním preferencím i případným zdravotním omezením.
„Letní teploty přirozeně ovlivňují to, co si lidé vybírají k obědu, neměly by ale být důvodem k tomu, aby pravidelné stravování úplně vynechávali. Příspěvek na stravování dnes lidem navíc nabízí větší flexibilitu než kdy dříve.“ — Jan Michelfeit, marketingový ředitel Pluxee ČR
Podle průzkumu Ipsos pro Pluxee z dubna 2026 (reprezentativní vzorek 1 020 zaměstnanců ČR ve věku 18–65 let):
- 15 % pracovníků řeší nějaké zdravotní omezení spojené se stravováním
- 55 % zaměstnanců uvádí, že zaměstnavatel jejich speciální stravovací potřeby nijak nezohledňuje
- 58 % zaměstnanců vnímá, že se v posledním roce zvýšil tlak na jejich pracovní výkon, což často vede k horším stravovacím návykům
- 82 % zaměstnanců dnes dostává příspěvek na stravování v nějaké formě
- 26 % zaměstnanců vnímá, že je zaměstnavatel aktivně podporuje v prevenci a zdravém životním stylu, zatímco 43 % tuto podporu nepociťuje
Proč se podpora stravování zaměstnavatelům vyplácí
Podpora pravidelného a kvalitního stravování nepřináší zaměstnancům jen finanční úlevu. Pomáhá jim lépe pečovat o zdraví, udržet energii během dne a přispívá k vyšší produktivitě, lepšímu soustředění i celkové spokojenosti v práci.

Časté otázky (FAQ)
Kolik stojí oběd v Česku v roce 2026?
Průměrná cena poledního menu v českých restauracích dosáhla v červnu 2026 částky 201,46 Kč, což je o téměř 5 Kč více než ve stejném období roku 2025.
Který kraj má nejdražší a který nejlevnější obědy?
Nejdražší obědy nabízejí restaurace ve Středočeském kraji (213,70 Kč) a v Praze (210,67 Kč). Nejlevnější obědy jsou naopak v Karlovarském kraji (177,22 Kč) a v Kraji Vysočina (193,59 Kč).
Jak vedra ovlivňují jídelníček Čechů?
V horkých dnech lidé častěji volí lehčí jídla – saláty, ryby, grilovanou zeleninu nebo kuřecí maso – místo těžkých pokrmů jako svíčková nebo guláš. Roste také zájem o domácí limonády a nealkoholické nápoje.
Na co všechno lze použít stravovací příspěvek?
Stravovací příspěvek lze využít nejen na oběd v restauraci, ale i na nákup potravin a čerstvých surovin pro přípravu vlastního jídla, což umožňuje přizpůsobit stravování individuálním preferencím i zdravotním omezením.
Kolik zaměstnanců v ČR dostává příspěvek na stravování?
Podle průzkumu Ipsos pro Pluxee z dubna 2026 dostává příspěvek na stravování v nějaké formě 82 % zaměstnanců v Česku.
Zdroj dat: Pluxee ČR, průzkum Ipsos (duben 2026, 1 020 respondentů 18–65 let)
Chcete i vy podpořit zdravý životní styl svých zaměstnanců a přizpůsobit benefity aktuálním potřebám týmu? Spočítejte si, kolik můžete na stravování ušetřit a zjistěte, jak stravenky Pluxee fungují v praxi.