Švarcsystém v roce 2026: Zákony se nemění, ale stát přitvrzuje
Švarcsystém zůstává jedním z nejčastějších pracovněprávních rizik. V době intenzivnějších kontrol a užší spolupráce státních orgánů už nestačí spoléhat na správně napsanou smlouvu – klíčové je skutečné fungování spolupráce.
Mnoho firem spolupracuje s OSVČ již řadu let. IT specialisté, konzultanti, obchodní zástupci nebo projektoví manažeři poskytují služby na základě smluv a na první pohled vše funguje bez problémů. V posledních měsících se však stále častěji objevují informace o přísných kontrolách i sankcích. Není proto překvapivé, že si řada společností klade otázku, zda se změnila pravidla pro jeho posuzování.
Odpověď může být překvapivá. Zákony se v zásadě nezměnily. Přesto je dnes riziko kontrol a následných sankcí výrazně vyšší než v minulých letech.
Důvodem není nová právní úprava, ale změna přístupu státu. Kontrolní orgány dnes mnohem více spolupracují, sdílejí informace i výsledky kontrol a stále častěji na sebe jejich postup navazuje. Zjištění jednoho orgánu tak může velmi rychle vyvolat zájem dalších institucí a případy, kdy po jedné kontrole následují další, či situace, kdy několik orgánů prověřuje společnost současně, dnes už nejsou ničím neobvyklým.
Největším rizikem přitom nebývá samotná pokuta od inspekce práce. Podstatně citelnější mohou být následné doměrky daně z příjmů, sociálního a zdravotního pojištění. U dlouhodobých vztahů nebo většího počtu externistů se totiž výsledné částky mohou vyšplhat do milionů korun.
V hledáčku úřadů
Podle aktuální judikatury není rozhodující název smlouvy ani skutečnost, že spolupracovník podniká jako OSVČ. Podstatné je, jak spolupráce funguje ve skutečnosti. Právě zde firmy často chybují. Domnívají se, že riziko odstraní dobře připravenou smlouvou. Ve skutečnosti je však smlouva jen jedním z důkazů. Kontrolní orgány zkoumají především faktické fungování spolupráce – kdo práci organizuje, kdo určuje priority nebo zda je externista fakticky součástí interního týmu. Významnou roli přitom hrají také e-mailová komunikace nebo výpovědi zaměstnanců.
Pozornost kontrolních orgánů se dnes navíc nezaměřuje pouze na přímou spolupráci s OSVČ. Stále častěji prověřují také outsourcingové a dodavatelské modely. Nestačí proto hodnotit jen vztahy s jednotlivými externisty. Riziko může vzniknout i tehdy, když společnost formálně odebírá službu od jiné společnosti, ve skutečnosti však získává pracovníky, které sama řídí a začleňuje do své organizační struktury. V takových případech mohou kontrolní orgány dospět k závěru, že nejde o skutečnou službu, ale o zastřené agenturní zaměstnávání.
Čas na revizi
V odborné veřejnosti se sice diskutuje připravovaná novela zákoníku práce, kterou někteří vnímají jako možné zmírnění současného přístupu, nadšení ale zatím není zcela na místě. Současný vývoj totiž ukazuje spíše opačný trend – stát kontroly koordinuje a jejich intenzitu dále zvyšuje. Společnosti by proto neměly spoléhat na to, že se pravidla v dohledné době zmírní.
Stejně obezřetně je vhodné přistupovat i k nápravě rizikových vztahů. Hromadný převod externistů do pracovního poměru může sám o sobě vzbudit pozornost kontrolních orgánů a otevřít otázku, zda obdobný model nefungoval již v minulosti. Jakákoli změna by proto měla být promyšlená a vycházet z individuálního posouzení konkrétní situace.
Jak by tedy firmy měly postupovat? Nestačí zkontrolovat smlouvy. Je potřeba podívat se na skutečné fungování spolupráce – a to nejen u OSVČ, ale také u outsourcingových a dodavatelských modelů. Má spolupracovník skutečně vlastní podnikání, nese podnikatelské riziko a organizuje si práci samostatně? Nebo je fakticky součástí organizační struktury společnosti?
Právě odpovědi na tyto otázky budou při případné kontrole rozhodovat mnohem více než název uzavřené smlouvy.
Časté otázky ke švarcsystému
Změnily se v roce 2026 zákony o švarcsystému?
Ne. Zákony zůstávají stejné, mění se ale přístup státu – kontrolní orgány si mezi sebou více předávají informace a kontroly na sebe častěji navazují, takže je riziko odhalení výrazně vyšší než dřív.
Stačí mít se spolupracovníkem OSVČ dobře napsanou smlouvu?
Ne. Smlouva je jen jeden z důkazů. Úřady se zaměřují především na to, jak spolupráce funguje ve skutečnosti – kdo práci organizuje, kdo určuje priority a zda je externista fakticky součástí interního týmu.
Je bezpečné hromadně převést externisty na zaměstnanecký poměr?
Ne automaticky. Hromadný převod může sám o sobě vzbudit pozornost kontrolních orgánů a otevřít otázku, zda podobný model nefungoval už dřív. Každá změna by měla vycházet z individuálního posouzení konkrétní situace.
Článek vznikl ve spolupráci s AK Rödl.
this article on social media
Související články
