Sick days: co to je, jak fungují a jak je nastavit jako firemní benefit

Když se člověk ráno probudí s bolestí hlavy či škrábáním v krku, návštěva lékaře nemusí být nutná, ale zároveň se necítí na celý den v práci. Pro takové situace nabízejí mnozí zaměstnavatelé sick days, tedy krátké placené volno na zotavení. Jak se liší od pracovní neschopnosti, co k nim říká zákon a jak je ve firmě nastavit, aby fungovaly?

Sick days a pracovní neschopnost: jaký je rozdíl?

Sick day, česky zdravotní nebo indispoziční volno, je pracovní volno, které zaměstnavatel dobrovolně poskytuje při krátkodobé zdravotní indispozici, například při rýmě, migréně nebo žaludečních potížích. Zaměstnanec nepotřebuje potvrzení od lékaře, stačí čerpání včas oznámit podle firemních pravidel. Firmy obvykle nabízejí 3 až 5 dní za kalendářní rok. [1]

Dočasnou pracovní neschopnost (PN) naopak potvrzuje lékař. Po dobu prvních 14 kalendářních dnů jejího trvání poskytuje zaměstnavatel náhradu mzdy za zameškané směny, a to ve výši 60 % redukovaného průměrného výdělku již od první zameškané směny. Od 15. kalendářního dne vyplácí nemocenské stát prostřednictvím ČSSZ. Při jednodenní zdravotní indispozici proto může být sick day pro zaměstnance výhodnější, protože zpravidla získá vyšší náhradu mzdy a nemusí kvůli krátkodobým potížím navštěvovat lékaře. [2]

Sick days a zákoník práce: co říká legislativa?

Zákoník práce (zákon č. 262/2006 Sb.) pojem sick day výslovně neupravuje a zaměstnavatelům jejich poskytování obecně neukládá. Jde o jinou důležitou osobní překážku v práci, jejíž podmínky si zaměstnavatel může upravit ve vnitřním předpisu, kolektivní smlouvě nebo individuální dohodě se zaměstnancem. Musí přitom dodržovat zásadu rovného zacházení a srovnatelné skupiny zaměstnanců bez objektivního důvodu neznevýhodňovat. [1, 6]

Sick days ve školství a státní správě

Státní zaměstnanci ve služebním poměru mají podle kolektivní dohody vyššího stupně 5 dní indispozičního volna ročně při standardním pětidenním pracovním týdnu. Plat se jim za tuto dobu nekrátí a důvod nepřítomnosti nemusí dokládat lékařským potvrzením. [3]

Ve školství záleží na konkrétní škole a její kolektivní smlouvě či vnitřním předpisu. Českomoravský odborový svaz pracovníků školství doporučuje náhradu alespoň 70 % průměrného výdělku. MŠMT však nepředpokládá zvláštní finanční krytí zvýšených nákladů na tento benefit. [1]

Sick days jako zaměstnanecký benefit - nemocné dítě v posteli – pluxee.cz


Jak se proplácejí sick days a jak se zdaňují?

Výši náhrady mzdy si stanoví zaměstnavatel. Setkat se můžete se dvěma variantami:

  • Plná náhrada mzdy: zaměstnanec dostane náhradu ve výši 100 % průměrného výdělku.

  • Snížená náhrada mzdy: zaměstnavatel může stanovit nižší procento průměrného výdělku. Zákoník práce pro sick days neurčuje pevnou minimální výši náhrady.

Náhrada mzdy za sick day je zdanitelným příjmem ze zaměstnání, ze kterého se při běžném pracovním poměru odvádí také sociální a zdravotní pojištění. Pro zaměstnavatele může jít o daňově uznatelný náklad, pokud nárok vyplývá například z vnitřního předpisu, kolektivní či pracovní smlouvy a jsou splněny zákonné podmínky. Další souvislosti vysvětluje článek o daňově uznatelných benefitech pro zaměstnavatele. [6, 7]

Pravidla pro sick days: jak je nastavit férově?

Kdy a jak zaměstnanec čerpání hlásí?

Ve vnitřním předpisu si určete jasná pravidla. Stanovte, komu, jakým způsobem a v jaké lhůtě má zaměstnanec zdravotní indispozici oznámit – například SMS zprávou vedoucímu, e-mailem nebo prostřednictvím HR systému. Ideálně co nejdříve po vzniku potíží, pokud možno ještě před začátkem směny. [1]

Protože nejde o dočasnou pracovní neschopnost, na čerpání sick day se nevztahují stejná pravidla kontroly léčebného režimu jako při pracovní neschopnosti. Případné podezření na zneužití je nutné posuzovat individuálně a řešit v souladu s pracovněprávními předpisy. [4]

Sick day ve zkušební a výpovědní době

Zákoník práce nestanovuje zvláštní podmínky čerpání sick days ve zkušební době. Zaměstnavatel však musí respektovat zásadu rovného zacházení. Plošné vyloučení zaměstnanců ve zkušební době proto může být z právního hlediska problematické. Při čerpání sick day se navíc zkušební doba prodlužuje o pracovní dny, v nichž zaměstnanec kvůli této překážce neodpracoval celou směnu. [4, 6]

Proti zneužívání pomohou především jasná pravidla omlouvání a evidence. Ve výpovědní době může zaměstnanec čerpat zdravotní volno za stejných podmínek jako ostatní zaměstnanci.

Převádějí se nevyčerpané sick days do dalšího roku?

Obvykle ne. Firmy většinou uplatňují pravidlo, podle kterého nevyčerpané dny na konci roku propadají a neproplácejí se. Sick days totiž neslouží jako dovolená navíc, ale jako možnost zotavit se při krátkodobých zdravotních potížích. Pokud chcete převod povolit, například do konce března následujícího roku, popište jeho podmínky ve vnitřním předpisu. [1]

Co sick days přinášejí zaměstnancům i firmám?

Zaměstnanec může při zdravotních potížích zůstat doma, odpočinout si a nemusí kvůli krátkodobé indispozici zbytečně navštěvovat lékaře. Zároveň se snižuje riziko, že případnou infekci přenese na kolegy.

Firma tím může omezit takzvaný prezentismus, tedy situaci, kdy zaměstnanec pracuje navzdory nemoci, vyčerpání nebo psychickému přetížení, což negativně ovlivňuje jeho pracovní výkon. Jasná pravidla zdravotního volna navíc pomáhají budovat důvěru a posilovat značku zaměstnavatele.

Přesto podle průzkumu společnosti Grafton Recruitment nemá sick days k dispozici zhruba polovina kancelářských pracovníků a více než 70 % zaměstnanců v dělnických profesích. [5]

Několik dní placeného zdravotního volna ročně tak může být smysluplnou investicí do zdraví zaměstnanců i fungování celého týmu. Péči o zdraví můžete podpořit také zdravotními benefity Pluxee a kartou Pluxee Multibenefit, jejíž benefitní složka Flexi umožňuje čerpat příspěvky například na vybrané zdravotní služby či sportovní aktivity podle nastavení benefitního programu.

Chcete zaměstnancům nabídnout další benefity? Kontaktujte nás, rádi vám pomůžeme s výběrem vhodného řešení pro vaši firmu.

Upozornění: Legislativní, daňové a právní informace uvedené v článku vycházejí ze stavu ověřeného k říjnu 2026. Protože se zákonné podmínky mohou měnit, před zavedením změn doporučujeme ověřit aktuální legislativu nebo se poradit s právním či mzdovým odborníkem.

Zdroje

[1] ČMOS pracovníků školství – Metodický pokyn sick days (2024)

[2] MPSV – Nemocenské pojištění v roce 2026

[3] Úřad vlády – Benefity ve státní službě

[4] JUDr. Ladislav Jouza – Sick days, Národní pojištění / ČSSZ (2019)

[5] BusinessInfo.cz – Zdraví zaměstnanců tématem firem, průzkum Grafton Recruitment (2. 10. 2026)

[6] MPSV – Zákoník práce, zákon č. 262/2006 Sb.

[7] Pluxee – Daňově uznatelné benefity pro zaměstnavatele (2026)