Jaký je váš dotaz?

Zaměstnavatel má povinnost nastavit pravidla tak, aby je dokázal evidovat a na základě toho správně vyčíslit a přiřadit příjem zaměstnanci. V případě překročení zákonného limitu pro osvobození bude příjem zaměstnance podléhat odvodům a zaměstnavatel si může náklady vykázat jako daňově účinné, pokud právo na tento benefit zakotví ve vnitřním předpise či kolektivní smlouvě.

Ano, oba příspěvky je nutno do limitu počítat, neboť se jedná o příjem zaměstnance v souvislosti s pracovním poměrem u zaměstnavatele. Případné překročení limitu podléhá odvodům na straně zaměstnance.

Zaměstnavatel poskytuje svým zaměstnancům školní balíček produktů. Balíček nebude zasahovat do celkového limitu - je to naturální příjem zaměstnance, který zdaní. Dotaz je, zda skutečně bude muset řešit cenu obvyklou a ne jen cenu skutečných nákladů na výrobu daného zboží. Mluvíme zde o tom, že školní balíček firmu v nákladech vyjde například na 500 Kč, kdyby takový balíček ale zaměstnanec nakupoval na pultu obchodu se školními pomůckami, dostane se na cenu cca 2500 Kč.

Zaměstnavatel by měl dodanit zaměstnanci hodnotu balíčku v ceně obvyklé. Vládní balíček v tomto neuvádí žádnou změnu.

Na příspěvky připsané v roce 2023 se nová legislativa nevztahuje pouze za podmínky, že i v roce 2023 dojde k jejich vyčerpání. Pokud zaměstnanci zůstanou nevyčerpané benefitní body z roku 2023, může je v příštím roce využít, ale budou vstupovat do limitu pro rok 2024. V případě překročení zákonného limitu se bude jednat o příjem zaměstnance podléhající zdanění a pojistnému.

Zákonný limit je definován jako polovina průměrné mzdy pro daňové účely, která je zveřejňována většinou v průběhu září aktuálního roku.

Do zákonného limitu budou spadat veškeré aktivity definované příslušným ustanovením zákona o daních z příjmů - např. Multisport, školkovné, napřímo nasmlouvaná fitness centra, nadstandardní zdravotní péče, dětské tábory, zájezdy za kulturou či sportem, ale také příspěvky firem na firemní chaty, chalupy, tábory pro děti, nebo jiné podobné aktivity.

Zaměstnavatel je povinen si nastavit evidenci/reporting volnočasových příspěvků tak, aby v případě kontroly bych schopen prokázat, že postupuje dle platných předpisů.

Nikoliv, podmínku fakturace a/nebo čerpání v daném roce zákon o daních z příjmů nestanovuje (např. je právem zaměstnance benefity nečerpat, pokud o ně nemá zájem), avšak stanovený zákonný limit je daný jako roční limit, tj. pokud nedojde k jeho vyčerpání, nelze nevyčerpanou hodnotu převádět, a navyšovat tak v dalším roce.

Každý pracovní poměr se posuzuje samostatně.

Nikoliv, limit na dovolenou se ruší a zavádí se limit nad všemi kategoriemi volnočasových benefitů.

Deputáty podléhají odvodům, do volnočasového limitu se nezapočítávají.

Při splnění zákonných podmínek lze bonusy do cafeterie převádět, avšak pokud budou směňovány za konkrétní benefity až v roce 2024, bude hodnota čerpání započítávána do nového zákonného limitu.

Ne, penzijní produkty mají i nadále samostatný limit pro osvobození 50 000 Kč/rok.

Zaměstnavatel zodpovídá za správné posouzení příjmu zaměstnance z pohledu daně z příjmu. Je tedy jeho povinností v případě kontroly např. ze strany finančního úřadu doložit, že postupuje v souladu s předpisy.

Ano, pravidla se mění významně. Systém se celkově rozvolňuje, avšak snižuje se objem prostředků ze 2 % na 1 % a dochází i k povinnosti vynakládat alespoň polovinu prostředků na produkty spoření na penzi.

Na tuto otázku není zatím zcela jednoznačná odpověď, doporučujeme posoudit vaši individuální situaci s daňovým poradcem.

Nikoliv, stále platí, že při splnění zákonných podmínek plnění pro zaměstnance a jeho rodinné příslušníky nebude podléhat zdanění ani pojistnému.

Prosím o upřesnění/vysvětlení terminologie v tomtéž paragrafovém znění, kde je v části 10 uvedena úprava textu takto: 16. V § 6 odst. 9 písm. d) úvodní části ustanovení se za slovo „příjmů,“ vkládají slova „v úhrnu do výše poloviny průměrné mzdy za zdaňovací období“. - přičemž zdaňovací období je dle metodiky MF pro daň z příjmu fyzických osob stanoveno jako kalendářní rok a v části 65 je pak operováno s částkou měsíční, vypočtenou z měsíční a nikoli roční průměrné mzdy.

Myslí se tím hodnota průměrné měsíční mzdy pro daňové účely za zdaňovací období (tzn. kalendářní rok), nikoliv dvanáctinásobek měsíční mzdy. S průměrnou měsíční mzdou se pracuje i v dalších zákonech.

Daňový režim příspěvků zaměstnavatele odborové organizaci se nemění.