Jaký je váš dotaz?

Fond kulturních a sociálních potřeb (dále jen FKSP). Pokud bude nově stanovena povinnost vydat minimálně 50 % prostředků (ze sníženého limitu na 1%) na produkty spojené se zabezpečením na důchod, jak se toto bude vykazovat? Zaměstnavatel nemůže zaměstnanci nařídit, aby produkty penzijního připojištění využíval. Co se stane v případě, že nebude zaměstnavatel tuto povinnost objektivně schopen splnit?

Základní podmínkou poskytování příspěvku na penzijní pojištění je smlouva mezi zaměstnancem a příslušným penzijním fondem. Pokud zaměstnanec nemá penzijní pojištění (není to povinnost), pak nebude mít nárok na příspěvek z FKSP. Evidence těchto příspěvků bude vykazována stejně jako v roce 2023. Lze předpokládat, že MFČR vydá metodický pokyn k této záležitosti.

Může je použít v příštím roce, otázkou zůstává, zda je bude nutno čerpat již podle nových pravidel.

Na tuto otázku není zatím zcela jednoznačná odpověď, doporučujeme posoudit vaši individuální situaci s daňovým poradcem.

Zaměstnavatel bude mít nově možnost vykázat v daňových nákladech celou hodnotu příspěvku. Nicméně hodnota příspěvku přesahující zákonný limit bude představovat příjem zaměstnance podléhající zdanění i pojistnému.

Částka nad stanovený limit bude na straně zaměstnance podléhat zdanění a pojistnému.

Ani dnes nic neukládá zaměstnanci povinnost podílet se 45 % příspěvkem na stravence, tzn. tato povinnost se neruší. Spoluúčast vyplývá z praktického přístupu, kdy zaměstnavatel mohl do daňových nákladů účtovat jen 55 % hodnoty a nechtěl přispívat ze zisku po zdanění. Toto pro zaměstnavatele ale nově odpadá, na vrub daňových nákladů bude moci vykázat plnou hodnotu příspěvku.

Sjednocují se podmínky pro stravenku, stravování v závodní jídelně i stravovací paušál. A to jak na straně zaměstnavatele, tak i na straně zaměstnance. Zavádí se limit pro osvobození na straně zaměstnance ve výši 70 % vyšší sazby stravného pro zaměstnance státní organizace. Na straně zaměstnavatele nově bude moci plnou hodnotu stravování vykazovat v daňových nákladech.

Přechodné ustanovení k zákonu o daních z příjmů uvádí, že v takovém případě postupujete ještě podle pravidel roku 2023.

Přechodné ustanovení k zákonu o daních z příjmů uvádí, že na takové čerpání je potřeba aplikovat již nová pravidla.

Přednostně může organizace hradit příspěvky na stravování na vrub hlavních provozních nákladů, a to až do zákonného limitu.

Podle exekučního zákona ano. V zákoně je přesně specifikováno, co se zabavit nesmí a stravovací paušál v tomto výčtu nefiguruje.

Poskytne-li zaměstnavatel plnění, které v okamžiku poskytnutí bylo zdaněno a zpojistněno, a následně dojde ke stornu, pak je potřeba toto storno zohlednit i ve mzdě zaměstnance, a to ideálně za měsíc, ve kterém ke stornu došlo.

Nově od 1. 1. 2024 má zaměstnavatel možnost postupovat podle nového ustanovení § 6 odst. 9 písm. g) zákona č. 586/1992 Sb. o daních z příjmů, které uvádí, že na straně zaměstnance lze osvobodit příjmy plynoucí z účasti zaměstnance nebo jeho rodinného příslušníka na sportovní nebo kulturní akci pořádané zaměstnavatelem pro omezený okruh účastníků, pokud - vzhledem k její povaze - je pořádání takové akce zaměstnavateli obvyklé a její forma a rozsah jsou přiměřené.

Na tuto otázku není zatím zcela jednoznačná odpověď, doporučujeme posoudit vaši individuální situaci s daňovým poradcem.

Nelze odpovědět jednoznačně, ale dle zákona o daních z příjmů je tento případ většinou považován za zdanitelný příjem zaměstnance, neboť tyto konzultace nebývají poskytovány zdravotnickým zařízením (nutná podmínka osvobození na straně zaměstnance).

Pokud jazykový kurz souvisí s výkonem činnosti zaměstnance, pak se nejedná o benefit a není potřeba ho do limitu započítávat.

Nově od 1.1.2024 má zaměstnavatel možnost postupovat podle nového ustanovení § 6 odst. 9 písm. g) zákona č. 586/1992 Sb. o daních z příjmů, které uvádí, že na straně zaměstnance lze osvobodit příjmy plynoucí z účasti zaměstnance nebo jeho rodinného příslušníka na sportovní nebo kulturní akci pořádané zaměstnavatelem pro omezený okruh účastníků, pokud - vzhledem k její povaze - je pořádání takové akce zaměstnavateli obvyklé a její forma a rozsah jsou přiměřené. Za obvyklé se nepovažuje večírek v exotické destinaci či večírek několikrát do roka.