Jaký je váš dotaz?

Ano, oba příspěvky je nutno do limitu počítat, neboť se jedná o příjem zaměstnance v souvislosti s pracovním poměrem u zaměstnavatele. Případné překročení limitu podléhá odvodům na straně zaměstnance.

Zákonný limit je definován jako polovina průměrné mzdy pro daňové účely, která je zveřejňována většinou v průběhu září aktuálního roku.

Deputáty podléhají odvodům, do volnočasového limitu se nezapočítávají.

Zaměstnavatel může podle § 6 odst. 9 písm. g) zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, osvobodit od daně příjmy zaměstnance (nebo jeho rodinného příslušníka) z účasti na společenské akci pořádané zaměstnavatelem. 

Akce může mít sportovní nebo kulturní charakter. Podmínkou je, že akce je určena pro omezený okruh účastníků a pořádání takových akcí je pro zaměstnavatele běžné a forma i rozsah akce jsou přiměřené.
 

Nelze odpovědět jednoznačně, ale dle zákona o daních z příjmů je tento případ většinou považován za zdanitelný příjem zaměstnance, neboť tyto konzultace nebývají poskytovány zdravotnickým zařízením (nutná podmínka osvobození na straně zaměstnance).

Pokud zaměstnavatel poskytne zaměstnanci nějaký příspěvek nebo benefit, ze kterého už byla zaplacena daň a odvody, a později dojde k jeho stornování (vrácení či zrušení), je potřeba toto storno promítnout i do mzdy zaměstnance. 

Nejlépe se to provede ve mzdě za měsíc, ve kterém ke stornu došlo.

Pokud jazykový kurz souvisí s výkonem činnosti zaměstnance, pak se nejedná o benefit a není potřeba ho do limitu započítávat.

Do volnočasového limitu se zahrnují všechna nepeněžní plnění, která naplňují zákonnou definici volnočasových benefitů – tedy zejména služby podporující kulturu, sport, vzdělávání, rekreaci a péči o dítě, pokud jsou poskytovány zaměstnavatelem zaměstnanci pro jeho osobní potřebu.
Patří sem typicky např.:
Členství ve fitness, permanentky, sportovní kurzy
Rekreační a ozdravné pobyty (např. odborářské dovolené)
Kultura – vstupenky do divadel, kin, muzeí
Vzdělávání, kurzy pro osobní rozvoj
Školkovné (pokud je poskytováno jako nepeněžní benefit dle § 6 odst. 9 písm. d) ZDP, tj. příspěvek na zařízení péče o dítě)
Další obdobné služby sjednané napřímo (např. smluvní fitness či sportoviště)

Limit není vázán na konkrétní seznam služeb – rozhodující je, zda plnění spadá do zákonné definice volnočasového benefitu. Pokud ano, zahrnuje se do ročního limitu pro volnočasové benefity.

Pokud zaměstnavatel poskytuje svým zaměstnancům školní balíček produktů, jedná se o nepeněžní (naturální) příjem, který podléhá zdanění. Podle aktuální legislativy je zaměstnavatel povinen dodanit zaměstnanci hodnotu balíčku v tzv. ceně obvyklé, nikoli v nákladech na výrobu. To znamená, že hodnota balíčku se určuje podle ceny, za kterou by byl obdobný produkt dostupný na trhu.

Například pokud školní balíček stojí zaměstnavatele 500 Kč na výrobu, ale jeho tržní hodnota je 2 500 Kč, je třeba dodanit právě tuto obvyklou cenu. 

Nikoliv, podle aktuální právní úpravy (§ 6 odst. 9 písm. g) zákona o daních z příjmů) může zaměstnavatel osvobodit od daně příjem zaměstnance nebo jeho rodinného příslušníka z účasti na sportovní či kulturní akci pořádané zaměstnavatelem pro omezený okruh účastníků – typicky například vánoční večírek. 

Podmínkou je, že takové akce jsou pro zaměstnavatele obvyklé a jejich forma i rozsah přiměřené. Za obvyklé se nepovažují například večírky v exotických destinacích nebo opakované nákladné akce několikrát do roka.
 

Zaměstnavatel musí mít nastavena pravidla, která mu umožní evidovat, kdo smluvní zdravotní péči využil a v jakém rozsahu, aby mohl správně určit příjem jednotlivých zaměstnanců. Pokud je překročen zákonný limit pro osvobození od daně, vzniká zaměstnanci zdanitelný příjem podléhající odvodům. 
Náklady si zaměstnavatel může uplatnit jako daňově uznatelné, pokud je nárok na benefit upraven ve vnitřním předpise nebo v kolektivní smlouvě.

Alternativně lze náklady rozpočítat plošně na všechny zaměstnance, bez ohledu na skutečné využití péče. I v tomto případě je však nutné započítat poskytnutou hodnotu do zákonného limitu pro osvobození.

Zaměstnavatel je povinen si nastavit evidenci/reporting volnočasových příspěvků tak, aby v případě kontroly byl schopen prokázat, že postupuje dle platných předpisů. 

Svým klientům nabízíme komplexní a efektivní řešení pro hlídání limitů, sledování, evidování a správné vykazování čerpání. Pro více informací nás neváhejte kontaktovat.

Pokud má zaměstnanec více pracovních poměrů u jednoho zaměstnavatele, poskytnuté volnočasové benefity se pro účely ročního limitu sčítají a uplatní se jeden společný limit v dané kategorii.

Pokud má zaměstnanec pracovněprávní vztahy u více různých zaměstnavatelů, pak se limity posuzují samostatně u každého zaměstnavatele zvlášť.

Pokud se zaměstnanec podílí na úhradě nákladů za firemní školku alespoň ve výši „školkovného“, které by zaplatil ve státní mateřské škole, nemusí se hodnota plnění od zaměstnavatele započítávat do limitu dle § 6 odst. 9 písm. d) ZDP.

Pokud však zaměstnanec hradí méně, do limitu se zahrnuje pouze částka odpovídající "školkovnému" ve státní mateřské škole.

Současná legislativa nestanovuje samostatný limit na dovolenou. Příspěvky na dovolenou jsou součástí volnočasových benefitů a započítávají se do jejich celkového limitu. 

Zdravotní benefity jsou zastropovány do výše průměrné mzdy (48 967 Kč pro rok 2026). 

U ostatních volnočasových benefitů, včetně dovolené, činí limit polovinu této částky (24 483,50 Kč pro rok 2026).

Příspěvky na aktivity pro děti zaměstnanců se posuzují podle jejich povahy:

U táborů nebo obdobných akcí je nutné hodnotu plnění vyčíslit a přiřadit konkrétnímu zaměstnanci, protože může vstupovat do limitu pro daňové osvobození dle § 6 odst. 9 písm. d) zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů.

U dětských dnů a podobných akcí pořádaných zaměstnavatelem pro zaměstnance a jejich rodiny lze využít osvobození podle § 6 odst. 9 písm. g) stejného zákona, pokud je akce určena pro omezený okruh účastníků, je pro zaměstnavatele obvyklá a svým rozsahem přiměřená.

U volnočasových benefitů může být příjemcem zaměstnanec i jeho rodinný příslušník. 

Pokud jsou splněny všechny zákonné podmínky pro osvobození, nezáleží na tom, kdo z nich benefit skutečně čerpá – plnění nepodléhá ani dani z příjmů, ani odvodům na sociální a zdravotní pojištění.

Pro účely daňového osvobození podle § 6 odst. 9 písm. d) ZDP se limit stanovuje z měsíční průměrné mzdy pro daňové účely. 
 

Hodnotu vyhlašuje MPSV vždy pro následující daňový rok.