Jaký je váš dotaz?

Ano, oba příspěvky je nutno do limitu počítat, neboť se jedná o příjem zaměstnance v souvislosti s pracovním poměrem u zaměstnavatele. Případné překročení limitu podléhá odvodům na straně zaměstnance.

Zákonný limit je definován jako polovina průměrné mzdy pro daňové účely, která je zveřejňována většinou v průběhu září aktuálního roku.

Deputáty podléhají odvodům, do volnočasového limitu se nezapočítávají.

Dle zákoníku práce zaměstnanec nemá nárok na příspěvek na stravování za mimořádnou směnu, ale náleží mu diety (dle cestovních náhrad).

Nikoliv, v případě, že se jedná o pracovní oběd, pak pokud nad rámec tohoto oběda poskytnete zaměstnanci ještě i stravenku, bude stravenka představovat zdanitelný příjem zaměstnance.

Od roku 2024 si může zaměstnavatel zahrnout do daňových nákladů celou částku, kterou přispívá zaměstnancům na stravování.

Pro zaměstnance je tento příspěvek stále osvobozený od daně i odvodů, pokud během pracovního dne odpracuje alespoň 3 hodiny, nevznikne mu nárok na stravné kvůli pracovní cestě a příspěvek nepřekročí 70 % horní sazby stravného pro pracovní cestu v délce 5–12 hodin. V roce 2026 tato hranice činí 129,50 Kč.

Část příspěvku, která uvedený limit překročí, se už zaměstnanci daní a odvádí se z ní i sociální a zdravotní pojištění.

Ano, státní organizace může využít finanční prostředky z FKSP, které jí zůstaly z minulých let, na jakoukoliv aktivitu, kterou má ve své kolektivní smlouvě nebo ve vnitřních předpisech uvedenou jako možnou. 

Při plánování použití těchto prostředků je ale důležité ověřit, zda daný způsob čerpání nepodléhá zdanění. Pokud by se totiž jednalo o zdanitelný příspěvek, organizaci by to zvýšilo náklady na odvody za zaměstnance a samotný zaměstnanec by musel z tohoto příspěvku platit daň a sociální či zdravotní pojištění.

Od roku 2024 platí jednotná pravidla pro všechny formy stravování – stravenky, závodní jídelny i stravenkový paušál. 

Zaměstnavatel si může celou částku příspěvku na stravování zahrnout do daňově uznatelných nákladů.

Pro zaměstnance je příspěvek osvobozený od daně a odvodů, pokud:
- během pracovního dne odpracuje alespoň 3 hodiny,
- nevznikne mu nárok na stravné z pracovní cesty,
- příspěvek nepřekročí 70 % horní hranice stravného pro pracovní cestu v délce 5–12 hodin (v roce 2026 je to 129,50 Kč).

Podmínky, za jakých zaměstnanec dostává příspěvek na stravování, určuje vždy zaměstnavatel, případně ve spolupráci s odbory. To znamená, že zaměstnavatel rozhoduje, zda se zaměstnanec bude na hodnotě stravenky podílet, a pokud ano, jakou částkou nebo procentem. 

Spoluúčast zaměstnance tedy povinná není (ani nebyla) a může být zcela zrušena. 

Obvyklý model je 55% příspěvek zaměstnavatele a 45% příspěvek zaměstnance. 

Zaměstnavatel může podle § 6 odst. 9 písm. g) zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, osvobodit od daně příjmy zaměstnance (nebo jeho rodinného příslušníka) z účasti na společenské akci pořádané zaměstnavatelem. 

Akce může mít sportovní nebo kulturní charakter. Podmínkou je, že akce je určena pro omezený okruh účastníků a pořádání takových akcí je pro zaměstnavatele běžné a forma i rozsah akce jsou přiměřené.
 

Nelze odpovědět jednoznačně, ale dle zákona o daních z příjmů je tento případ většinou považován za zdanitelný příjem zaměstnance, neboť tyto konzultace nebývají poskytovány zdravotnickým zařízením (nutná podmínka osvobození na straně zaměstnance).

Pokud zaměstnavatel poskytne zaměstnanci nějaký příspěvek nebo benefit, ze kterého už byla zaplacena daň a odvody, a později dojde k jeho stornování (vrácení či zrušení), je potřeba toto storno promítnout i do mzdy zaměstnance. 

Nejlépe se to provede ve mzdě za měsíc, ve kterém ke stornu došlo.

Situace není jednoznačná. Tvrzení může být – běžný stravenkový paušál (do osvobozeného limitu) by podle MF a Komory daňových poradců exekuci podléhat neměl. 

Ale je zde právní riziko v praxi: oddělení těchto prostředků na běžném účtu nemusí být pro exekutora technicky rozeznatelné, což může vést k jejich zablokování.

Pokud jazykový kurz souvisí s výkonem činnosti zaměstnance, pak se nejedná o benefit a není potřeba ho do limitu započítávat.

Pokud státní organizace nemá dostatek prostředků ve FKSP na stravenky, může se se zaměstnancem dohodnout na jeho spoluúčasti až do výše 45 % hodnoty stravenky. 

Alternativně může zaměstnavatel místo stravenek poskytnout stravenkový paušál, který se účtuje přímo jako náklad hlavní činnosti organizace.

Pro zaměstnance je příspěvek na stravování osvobozený od daně i odvodů, pokud během pracovního dne odpracuje alespoň 3 hodiny, nevznikne mu nárok na stravné kvůli pracovní cestě a příspěvek nepřekročí 70 % horní sazby stravného pro pracovní cestu v délce 5–12 hodin. 

V roce 2026 tato hranice činí 129,50 Kč.
 

Část příspěvku, která uvedený limit překročí, se už zaměstnanci daní a odvádí se z ní i sociální a zdravotní pojištění.

Do volnočasového limitu se zahrnují všechna nepeněžní plnění, která naplňují zákonnou definici volnočasových benefitů – tedy zejména služby podporující kulturu, sport, vzdělávání, rekreaci a péči o dítě, pokud jsou poskytovány zaměstnavatelem zaměstnanci pro jeho osobní potřebu.
Patří sem typicky např.:
Členství ve fitness, permanentky, sportovní kurzy
Rekreační a ozdravné pobyty (např. odborářské dovolené)
Kultura – vstupenky do divadel, kin, muzeí
Vzdělávání, kurzy pro osobní rozvoj
Školkovné (pokud je poskytováno jako nepeněžní benefit dle § 6 odst. 9 písm. d) ZDP, tj. příspěvek na zařízení péče o dítě)
Další obdobné služby sjednané napřímo (např. smluvní fitness či sportoviště)

Limit není vázán na konkrétní seznam služeb – rozhodující je, zda plnění spadá do zákonné definice volnočasového benefitu. Pokud ano, zahrnuje se do ročního limitu pro volnočasové benefity.

Pokud zaměstnavatel poskytuje svým zaměstnancům školní balíček produktů, jedná se o nepeněžní (naturální) příjem, který podléhá zdanění. Podle aktuální legislativy je zaměstnavatel povinen dodanit zaměstnanci hodnotu balíčku v tzv. ceně obvyklé, nikoli v nákladech na výrobu. To znamená, že hodnota balíčku se určuje podle ceny, za kterou by byl obdobný produkt dostupný na trhu.

Například pokud školní balíček stojí zaměstnavatele 500 Kč na výrobu, ale jeho tržní hodnota je 2 500 Kč, je třeba dodanit právě tuto obvyklou cenu.